PROKLETÍ TEMNÝCH RODŮ - 7.KAPITOLA

9. března 2007 v 2:01 | Anabella |  fanfiction-prokleti
7. KAPITOLA
VEČÍREK
Celý den proběhl v relativním klidu, tedy pro mě, Narcissa běhala po celém domě a vřeštěla, že nic nestihne. No, vlastně žádná velká změna, za tu dobu, co ji znám jsem stihla zjistit, že je to šílená histerka. Znovu jsem si prohlédla své krásné černé šaty ležící připravené na posteli. Mám vážně skvělý vkus.
Když ke mě dvě hodiny před večírkem přilétl Draco, měla jsem docela radost. Potřebovala jsem alespon nějaký kontakt s okolím a Draco byl vážně fajn. Už jsem si o něm ani nemyslela, že je namachrovaný frajírek. Říkal, že se mám začít připravovat a strašně se divil, že se ještě nešlechtím. Narcissa je prý už hodinu a půl v pokoji a dělá ze sebe krásku. No, stejně jí to moc nepomůže.:o) V klidu jsem si oblékla šaty, vybrala k nim ladící špěrky a vzala jsem si svůj nový řetízek od Severuse. Vypadal opravdu krásně. Namalovala jsem se a nechala jsem se učesat od Melindy. Podívala jsem se do zrdcala a byla jsem velice spokojená. Najednou jsem slyšela klepání na dveře. Ve dveřích stála má matka oděná v červených šatech a velice jí to slušelo.
"Jsem ráda, že tě zase vidím, Anabelo, doufám, že se ti dárky líbili."
"Děkuji, byly všechny překrásné,"odpověděla jsem zdvořile.
Matka se pousmála a zavelela: "jdeme."
Nemůžu říct, že jsem se těšila, vždyt přece tyhle večírky zbožnuji... V sále bylo nacpáno snad 500 lidí a zatím jsem neviděla ani jednu známou tvář. Pak mě obklopili pozvaní Zmijozeláci a zábava začala. Ples jsem samozřejmě zahajovala s Dracem. Tvořili jsme nádherný pár, oba plavovlasý a velice si podobní lidé v černých společenských šatech.
Pansy na mě házela pohledy typu:"kdybys tu nebyla, zahajovala bych s ním ples já!" Ale vem to čert, stejně je to hloupá nanynka. Po pár valčících jsem byla unavená a šla jsem si sednout na své oblíbené místo na verandu. Tam jsem potkala toho, koho jsem toužila vidět.
"Rád tě vidím, Bello" řekl tlumeným hlasem.
"Já tebe také, a ani nevíš jak"utrousila jsem.
"Ale no tak Bell, vždyt je to takový pěkný zábavný večírek" ušklíbl se.
"Hm, to vidím, jak tě to baví Severusi" zašklebila jsem se.
Dlouho jsme tam vedle sebe seděli a povídali si o všem možném. Velice mě bavilo už jen mluvit s ním, byl to velice chytrý a vzdělaný člověk a takové lidi mám ráda.
Pak jen zašeptal: "Je čas" a já už věděla co myslí. Je čas na setkání s Pánem Zla. Poslušně jsem šla za Severusem dovnitř a připravovala se na setkání s nejmocnějším černokněžníkem všech dob.
Stál uprostřed kruhu svých věrných, kteří se mu zrovna klaněli. Přišla jsem blíž, zvědavá, co bude dál. Podíval se na mě pár rudě žhnoucích očí a chladný hlas promluvil.
"Ale ale, to musí být slečna Malfoyová, že Lucie?
Lucius přiskočil a chytil mě za ruku: " Můj pane, toto je má dcera Anabella Luciena Malfoy Black."
Než jsem se stačila vzpamatovat podával mi ten muž ruku.
"Velice mě těší slečno, doufám, že se brzy přidáte do našich řad." Políbil mi ruku a já se na znamení díků uklonila.
"Jistě můj pane, velice ráda." Muž se podíval zpátky na mého otce.
"Chytrá a velice dobře vychovaná, blahopřeji Lucie, ta ti ostudu neudělá."
Otec jen přikývl a s pýchou se na mě usmál.
Na to promluvil Pán Zla: "omluvte nás prosím slečno, já a mý věrní musíme vyřešit pár maličkostí, doufám, že se brzy setkáme." Znovu jsem se uklonila a opustila tuto zvláštní společnosti.
Vyšla jsem se ven nadýchat čerstvého vzduchu, byl to zvláštní pocit, stát vedle tak mocného člověka. Sedla jsem si na verandu a po dlouhé době jsem měla čas o všem přemýšlet. O své rodině, o svých pěstounech, o smrtijedech. Velice se mi po mé "staré" rodině stýskalo. Potřebovala jsem si promluvit s někým nezaujatým. Věděla jsem však, že kontaktovat je by bylo moc nebezpečné, nechtěla je vystavovat otcovu hněvu. Byl schopen všeho. Stále nevěděla, jestli se chce stát smrtijedem, nedokázala si představit, že by měla zabít člověka. Vyrůstala přece v tak mírumilovném prostředí. Z ničeho nic se rozplakala, seděla a nechala slzy volně stékat po tváři. Nechtěla být stejná jako tahle rodina, vždycky si říkala, že nebude povýšená, krutá a snobská. Tolik jsem se změnila, nebo je to jen prostředím, ptala jsem se sama sebe. Pak jsem si uvědomila, že nejsem v této společnosti sama a že se musím vrátit.
Vzpomněla jsem si na jedno z otcovo pravidel: "Malfoyové nikdy nepláčou!" Utřela jsem si slzy a vrátí jsem se do sálu, který byl téměř vyprázdněný. Cítila jsem únavu, tak jsem vyhledala Draca a řekla mu, at mě omluví. Lehla jsem si do postele, ale spánek nepřicházel. Další čtyři hodiny jsem jen ležela a přemýšlela.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak se vám tento blog líbí?

Docela ujde 36.5% (108)
Nelíbí 3% (9)
Je velmi hezký 30.1% (89)
Jsem nadšená 17.9% (53)
Pár věcí bych změnila, jinak je dobrý 8.1% (24)
Průměrný 4.4% (13)

Komentáře

1 Nymphadora Nymphadora | Web | 1. května 2007 v 12:15 | Reagovat

Je to zajímavé,líbí se mi to x),i když se nkdy trochu opakuješ

2 LUCKIILY LUCKIILY | 14. května 2007 v 15:59 | Reagovat

Taky se mi to moc líbí =)

3 Anabella Black Anabella Black | E-mail | Web | 14. května 2007 v 19:53 | Reagovat

Děkuji vám moc, oběma. Adresa na tyhle dollz je na www.seznamek.blog.cz, tam si najdeš dollz a pak je můžeš tvořit. Jsou to ale většinou zahraniční stránky....

4 luckily luckily | Web | 5. srpna 2008 v 10:50 | Reagovat

jj hezká kapča! konečně si uvědomila, co se z ní salo!

váážně mooc krásné!

5 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 12. srpna 2009 v 19:10 | Reagovat

Tak jsi nám konečně odhalila, jak na ní doléhá to všechno kolem a že si začíná uvědomovat svou změnu je také dobře :)
Jen čekám co bude dál... (Na to že čtu teprve 7.kapitolu a už jsou vánoce... No teda :)

6 Zake Zake | Web | 10. srpna 2010 v 9:09 | Reagovat

teď přichází otázka - změní se?? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.